Studijní portál - další vysavač peněz

27.04.2002 23:13

V poslední době zaplavily školy dotazníky, jež se ptaly žáků na to, co jim dělá v učivu největší problémy, s čím by potřebovaly pomoci atp. Další typ dotazů měl podobu: \"Jaký je tvůj oblíbený vyhledávač\" nebo \"Kterou stránku navštěvuješ nejčastěji\". Postupně se směr otázek vyvinul na měsíční výdaje studenta za učebnice, za snad jedinou věc, jež dnes stojí studenty více než cigarety a alkohol - mobily, a vyvrcholení stanulo v otázce: \"Kolik bys byl ochoten ročně dát za studijní portál?\".

Pochopitelně naším cílem není ukazovat, jak chudí podle nás všichni jsou. Dle našeho názoru jsou výdaje, které se uskutečňují jednou ročně a navíc se pohybují maximálně v rámci několika set korun v podstatě pakatel. Však v každém případě by bylo záhodno se zamyslet na tím, za co chceme tyto peníze dát. Bohlužel lidí, kteří se takto nezamyslí je pořád dost. Pokud k nim patříte, věste, že byste také mohli ročně přispívat na moji maličkost. Takových 100 Kč ročně od každého by docela i pro začátek stačilo. S podobnou představou, avšak daleko lépe a lákavěji zabalenou, přichází studijní portál a vlastě všechny ty \"kraviny\" typu: \"Pošlu ti 20 obrázků aut na kartách a ty mi zaplatíš 200 Kč.\" Neříkejte, že jste nikdy podobnou nabídku poštou nedostali. 200 Kč sice není moc, ale člověka by skoro bolelo u srdce kdyby se později zamylel nad tím, za co je vlastně vydal.

Předchozí odstavec však představuje pouze okraj toho, na co chceme poukázat. Tedy po vyplnění dotazníku a krátkém vyprávění o tom, co do něj napsali jiní a zamyšlením se nad jejich zvyklostmi (u anonymního dotazníku trochu zarážející, ale budiš) nám bylo sděleno, o co vlastně jde. Pokud vám to tedy sdělíme teď, vprostřed článku, budete na tom podobně, jako tehdy my.

Celá akce se koná ve spojitosi s projektem Internet do škol (dále jen INDOŠ). To je sice navenek vznosná záležitost, ale... Ono takových \"ale\" je přeci jen dost a také se na ně denně poukazuje (vyzdvihl bych server antiindosh - http://antiindosh.cmsps.cz ). Mohli bychom zmínit např. fakt, že zvolené způsoby dodávky přijdou nejméně o polovinu dráž úplně zbytečně. Za to ale nemůžeme dávat přímou vinu dodavatelům, od kterých se pochopitelně dá očekávat, že v rámci hospodářské soutěže nabídnou a doporučí to nejdražší, co mají. Naopak při schvalování projektu zřejmě opět vypluly na povrch osoby, jež (opět) o tématu, v němž mají rozhodovat, vůbec nic neví. Další kritikou bývá další posilování společností monopolních, nebo těch, které k tomu směřují (Telecom, Microsoft). Nebudeme se rozprávět nad tím, jak Telecom postupně ovládne všechny oblasti české správy, politiky, kultury atd., co může (pouze odkážeme na velice povedený článek na antiindosh serveru), ale možná by bylo zajímavé trochu si rozebrat druhého jmenovaného činitele.

Microsoft je v rámci projektu INDOŠ generálním dodavatelem software. Na oficiálních stránkách INDOŠ (www.indoš.cz) v sekci otázky a odpovědi je na otázku: \"Proč je právě Microsoft generálním dodavatelem software\" odpovězeno, že nejlépe vyhověl požadavkům konkurzu. Zajímavé je, že to vždy \"kápne\" na Microsoft. Všichni používají systém za cirka 10 000, k němuž si musí dokoupit software (další 10 - 40 000), nikoho zezajímá, že existuje alternativa, která má toto vše dohromady a úplně zadarmo (a pochopitelně se nemusí kupovat licence na každý jednotlivý počítač sítě). Mezi důvody volby právě společnosti Microsoft bylo také uvedeno cituji: \"Je nutné uvést, že cenová nabídka společnosti Microsoft pro potřeby tohoto projektu byla velmi výhodná...\" (myslíme, že jste se také s chutí zasmáli). Pochopitelně také hned vyvstává otázka, co se míní generálním dodavatelem. Ač to bývá obskakováno všemi výmluvami a slovními kličkami, co vůbec čeština nabízí, interpretovali bychom jejich filozofii v krátkosti asi tak: \"Koukejte si tam všichni dát software od Microsoftu a neserte nás!\".

Ještě bychom připoměli, že v USA (ostatně stejně jako i jinde ve světě) se koná podobná akce. Zde se ale již do situace vtěsnala společnost RedHat a nabídla dodat své Linuxy zcela zdarma s tím, že se ušetří miliony za softwarové vybavení od Microsoftu a zbyde daleko více peněz na hardware. A společnost RedHat v tomto případě šla ještě dále - nabídla spolu s bezplatnou instalací RedHat Linuxu také technickou podporu, která údajně u M$ Windows chyběla.

Co se stane, pokud nějaká škola vyjde proti s tím, že používá svobodné, open, free a jiné OS jako Linux, BSD systémy atd., či volný software jako 602Pro PC SUIT, EasyOffice, KOffice, StarOffice atp.? Na tuto otázku oficiální INDOŠ server odpovídá, že je možné po dohodě prakticky vše, včetně této možnosti. Jelikož je však v základní dodávce s počítači MS Windows a MS Office, budou z peněz daňových poplatníků stejně uhrazeny ať již tam dále zůstanou či ne. Dovolili bychom si pochybovat i tom, že by je bylo možné postupně zaměnit za cokoli jiného (tím myslíme něco jiného než od Microsoftu - vzkaz pro lidi, kteří pojem \"všechny OS\" vidí jako \"všechny typy Windows\"), jelikož to bude patrně zamítnuto oblastním manažerem (tj. člověk, který bude mít na starost celý daný kraj). Vzhledem k velkým pravomocem, které bude v tomto ohledu oblastní manažer mít, nás velice zarazilo prohlášení, že tento člověk ani nebude muset mít přímé vzdělání v oboru, pouze jisté zkušenosti a zájem o problematiku. Jednoduše řečeno, další člověk na vysokém postu, který o dané problematice vůbec nic neví (to však v oboru IT v ČR, a projektu INDOŠ zvlášť, vůbec nepřekvapí).

Co se týče samostatného rozhodování škol, uvedeme ještě jednu perličku z oficiálního INDOŠe: \"V čem konkrétně může škola v rámci dodávek rozhodovat sama? Škola bude rozhodovat, kam a jakým způsobem bude technika hrazená ministerstvem nainstalována a bez souhlasu ředitele školy nebude možné začít s realizací.\" (pozn. citace není přesná; můžete si ji přečíst zde). Tedy skutečně obsáhlé rozhodovací pravomoce. Dokonce si sama škola může určit učebnu, kam budou počítače umístěny a může celou podporu odmítnout. Co víc si přát?

Nyní je čas osvětlit si problematiku školského intranetu. Jedná se tedy o to, že základní a střední školy budou propojeny do centrální sítě. Ta má sloužit k centrální správě školských dat, jako je počty zaměstnanců výplaty a další úřadní formality, jež se museli posílat všude možně poštou a nyní je bude možno spravovat centrálně přes jednotnou síť. Jako perličku bych hned uvedl hlášku oficiálního INDOŠ serveru, že tento intranet bude maximálně bezpečný a stabilní, o což se postarají renomovaní dodavatele. Centrálním dodavatelem software je Microsoft. Jestli pro ně tedy Microsoft je symbolem pro bezpečnost a stabilitu, zřejmě pak mají také želvu za symbol rychlosti a mrštnosti. Možná jediná výhoda tohoto řešení je, že studenti-hackeři si budou moci ve škole vše řádně ozkoušet a bude možno zaměstnat co nejvíce lidí věčným opravováním tohoto serveru. Pak se na školách vytvoří další funkce a situace bude vypadat asi takto: učitele, ředitel, uklízečky, školník a přeinstalátor Windows.

To tedy bylo k projektu internet do škol. Ve společnosti s ním se nyní připravuje i diskutovaný studijní portál. Bude se jednat pravděpodobně o obyčený server, na kterém budou informace potřebné do školství, jako referáty, výklady, vzorce, vypočtené příklady, životopisy autorů atd. atd. V tomto článku se bavíme o lidech, kteří vám nedají zadarmo ani facku. Je vám tedy asi jasné, že budou chtít i tento studijní portál zaplatit. A od koho? Od studentů. Konečně se dostáváme k jádru problému. Životní standard v naší zemi v součastnosti celkem slušně vzrůstá a i kdyby ne, určtě by pro studenty nepřestavovalo tak velký problém zaplatit ročně 100 nebo 200 Kč. Jak jsem však předznamenal ve druhém odstavci, bylo by radno zamyslet se nad tímto: Za co? Za to, že si budete moci najít referát, či detaili k probírané látce ve škole? Není to blbost? Copak vy jste ještě nikdy nic takového nedělali? Zřejmě dělali. A potřebovali jste k tomu studijní portál za 200 Kč ročně? Ne. Platili jste za to něco (mimo poplatků za připojení pochopitelně)? Asi ne.

Ať již se bude jednat o běžný server přes www rozhraní, do nějž se budete muset přihlásit loginem a heslem, nebo o část školského intranetu, kde budou tyto informace, pozastavujeme se především nad dvěma fakty:

proč se to má platit, když projekt INDOŠ (většina lidí tedy myslela celý tento projekt) měl být zadarmo?
proč to musí být povinně, zejména když si můžete všechny tyto informace najít na Internetu zadarmo?
K první otázce. Na oficiálním INDOŠ serveru je na otázku: \"Co bude naší školu celý projekt Internetu do škol v důsledku stát?\", odpovídá: \"Škola bude investovat pouze do vybavení prostor, kde bude chtít techniku umístit, tedy do nábytku.\" Prý pouze (!) u případných nadstardandních požadavků by mohl být požadován příplatek. Pokud je tedy celý projekt INDOŠ zadarmo, pokud bude celý školský intranet v provozu zadarmo (tedy z pozice studentů a škol pochopitelně), tak proč se zde nakonec objevil studijní portál? Proč musíme mít povinně něco, za co budeme povinně platit, a to i když si to můžeme najít kdekoliv jinde na Internetu zadarmo?

Jeden z argumentů \"druhé strany\" je, že se bude jednat také o jistou centralizaci informací v rámci státních maturit. Nic proti státním maturitám, ale proč si učivo na ně zjišťovat právě a jedině tady? Nechceme se hádat, ale podle nás, když se v jedné knize nebo na jednom serveru dočteme, že Jan Hus byl upálen roku 1415, nebo že 1 + 1 jsou 2, tak obvykle nepotřebujeme hledat dalších několik knih nebo serverů s očekáváním že zde nalezneme lišící se informace a ze zjištěného pak budeme dělat průměr. Tato idea jediných správných informací na jediném správném placeném serveru nám připadá trochu zarážející. To by mohli rovnou uvalit cenzuru na všechny informace, které nejsou od nich. Pak by se dalo pokračovat cestou desiluze lidstva, protože by všichni mohli věřit pouze tomu, co si napíšou oni.

Projekt studijního portálu bezesporu patří k těm, na něž bychom nepřispěli ani korunou ročně. Prostě jen další způsob jak z lidí tahat peníze prakticky za nic. Celý projekt INDOŠ se začíná dostávat do obrátek, kdy je pozdě brát cokoli zpátky (třebaže toho teď třeba rozhodnuvší úředníci litují), původní prohlášení a ujištění jsou nahrazovány přesně opačnými, konečně se ukazuje že co dříve mělo být \"zadarmo\", je nyní \"skoro zadarmo\" a do budoucnosti již můžeme očekávat pouze \"za peníze\" a \"za hodně peněz\". Zaráží nás, jak zde o důležitých věcech rozhodují lidé, kteří patří tak možná do kontelny nebo ke koštěti. Postupně se také začíná ukazovat, že projektu INDOŠ moc neříkají ani pojmy jako \"ochrana hospodářské soutěže\", \"ochrana osobních údajů\" atd. atd

autoři: swed a drom drom,swed