Během posledního měsíce se staly tři události, které mne donutily k zamyšlení. První z nich byla, že jsem uviděl sd-ho nastavení linuxového firewallu (mimochodem, dobrá práce), který nastavoval TOS (type of service) flagy v IP packetech. Druhá byla, že jsem upgradoval svého SetiAtHome klienta. SetiAtHome je síť pro distribuovaný computing, která si klade za cíl hledání známek mimozemské inteligence za využití milionů počítačů na internetu pro analýzu dat z radioteleskopu v Arecibu (check setiathome.berkeley.edu for more). A poslední věcí bylo mé (asi stopadesáté) A poslední věcí bylo mé (asi stopadesáté) přečtení povídky \"...a ozve se Frankenstein\" od A. C. Clarka.
Povídka pojednává o tom, jak se globální telefoní síť dobere sebeuvědomění a co to znamená pro lidstvo (ie. smrt). V této povídce je pro potvrzení věrohodnosti několik údajů - počet ústředen s relé (majících představovat neurony) a porovnání tohoto počtu s počtem neuronů v lidském mozku. Tuto povídku jsem četl bůhvíkolikrát i když pokaždé pod jiným názvem, pokud byli povídky modernějšího data pak se ovšem místo telefoní sítě procitne internet. Spisovatelé sci-fi evidentně věří, že při dostatečné výpočetní kapacitě systému daný systém musí nabýt vědomí a posléze i inteligence.
Zkusme si zanalyzovat tuto hypotézu aplikovanou na aktuální situaci ie. internet spojující počítače celého světa. Připusťme, že by se internet dal chápat jako jistá neuronová síť - ovšem, spojuje počítače (=výpočetní jednotky -> neurony) a formuje se aby uspokojila naše nároky, v tom ovšem tkví chyba této hypotézy - síť se vyvíjí nikoliv z vlastní vůle, nýbrž z vůle externí. Necháte-li běžet internet (ať už jakkoliv velký) bez uživatelů, po jisté době (řekněme až skončí veškeré přenosy dat a routery přestanou měnit cesty, protože nebude důvod -> bude dosaženo optimálního stavu) nastane stav, který bych popsal jako hrobové ticho. Nic se neděje. Proč se nic neděje? Protože síť sama o sobě (tak jak ji chápeme dnes) nemá vůli (byť neuvědomělou).
Ano, vůle - to je ten svatý grál sebeuvědomění. Vůle je to, co vším hýbe, co za vším stojí, kvůli čemu se vše dějě (pozn. ano, v poslední době se hodně zajímám o Schopenhauera). Internet, tak jak ho známe dnes nic takového jako vůli nemá. A to je důvod proč neprocitne do vědomí. Zde do hry ovšem vstupuje událost, kterou jsem popsal jako první - sd-ho firewall nastavující TOS flagy.
Posuňme se tedy v naší úvaze dále. Dříve byla na internetu hlavním problémem šířka přenosového pásma - tento problém je v podstatě vyřešen. Nastupují věci jako QOS (quality of service), latency apod. Trend je zřejmý - do it the right way. Služby se začínají diverzifikovat. Důkazem toho budiž onen sd-ho firewall. Dnes používané protokoly (tj. hlavně IP) jsou ovšem k tomuto velmi nevhodné - v podstatě jediné k tomuto určené jsou doopravdy jen ty TOS flagy (snad by se dal uvažovat i o ttl, ale nevím jak). IPv4 se ovšem (byť nejspíše z jiných důvodů) bude nahrazovat jiným protokolem. Zatím to vypadá, že IPv6. Tento protokol je na tom (díki mechanismu hlaviček) v těchto věcech daleko lépe. Předpokládám tedy, že bude vytvořeno nějaké sofistikované řešení, které umožní distribuovat packety po síti tak, jak je v jejich nejlepším zájmu (tj. maximum throughput pro ftp, minimal latency pro ssh apod.). Postupně se (díki konkurenčnímu boji mezi výrobci operačních systémů) dostaneme do situace, kdy se budou kvalifikační schémata pro packety zesložiťovat ve snaze zajistit co nejlepší přenos packetů
uživatele. Díki vyrůstající složitosti těchto schémat jistě vzniknou pseudo-inteligentní IP stacky, které budou dynamicky reagovat na situaci na síti (na úrovni OS koncových stanic) a tomu přizpusobovat popis packetu v přídavné hlavičce IPv6 packetu. Tyto pseudointeligentní stacky (řekněme implementované pomocí různých heuristik/expertních systémů) do sítě zavádějí i další prvek - vůli.
Vůle je zajímavá věc. Je nesmyslná. Je to slepé puzení za cílem, jež sama vůle nezná. (a vůle si je vědoma marnosti svého snažení, což ji činí neštastnou a jelikož je vůle podstatou všeho, neexistuje nic jiného než utrpení - Arthure vymyslel jsi to kurva dobře - dost filosofie). Cíl nezná, ale přesto ho hledá a protože ho nezná nemůže ho nalézt -> pokračuje v hledání donekonečna. Toto je podstata života.
Nyní má síť vůli i výpočetní kapacitu. Nevím, jestli jsou to dostačující prvky k sebeuvědomění se, ale obávám se, že ano. Toho, co se stano po onom krutém procitnutí k vědomí se obávát netřeba. Nebudeme zde abychom nám to mohlo jakkoliv ublížit.
Těžko říct, jestli má tato úvaha nějaký význam. Každopádně neuškodí se semtam zamyslet z trošku větší perspektivy nad svým konáním.
P.S. celé toto je samozřejmě jen velmi sofistikovaná podpora mého tvrzení, že programování je o abstrakci -> asm sux ;-)neologism
