Rozhovor s Petrom Krčmářom

1) Z úvodu tak trochu netradične. Viete niečo o Slovenskej republike? Strávili ste u nás časť svojho života?

Já považuji Česko a Slovensko pořád za jakousi „dvojzemi“, podle mě jsme stále „bratia“. Na Slovensku jsem několikrát byl, naposledy jsem trávil báječný víkend v Bratislavě těsně před Vánoci a cítil jsem se tam jako doma.

2) Poviete nám niečo o sebe? Kde žijete, ako dlho žijete a ako dlho ovplyvňujú Váš život open-source projekty?

Už téměř sedm let bydlím v Liberci a ještě pořád jsem z toho města nadšený. Open-source projekty mě zajímají už dlouho a aktivně se o ně zajímám přes deset let. Přibližně stejnou dobu také používám svobodné operační systémy. Předtím jsem dlouho používal MS-DOS a asi půl roku dokonce MS Windows 95.

3) Používate Debian na svojom počítači. Podľa Vášho nového projektu debian-linux.cz ste s Debianom spokojný. Aká bola vaša cesta ku tejto distribúcií? Bola to trefa okamžite do čierneho, alebo mesiace testovania rôznych distribúcií?

Samozřejmě to nebylo hned napoprvé. Zlaté pravidlo, které se naštěstí čím dál častěji objevuje v diskusích zní: „Pokud nevíš, co vybrat, zvol distribuci, kterou používá někdo z Tvého okolí.“ Tím jsem se řídil i já. První linuxový systém, který jsem vůbec v životě viděl, byl Monkey Linux. To byla ale spíš taková hračka. Pak jsem začal skutečně používat Red Hat, tuším že to tehdy byla verze 4.0 nebo něco podobného. Chvíli jsem si pak pohrával se Slackware, ale to byl opravdu jen krátkodobý experiment. Pak jsem přešel na Debian. To bylo tuším někdy okolo roku 2002. U Debianu jsem pak už zůstal.

4) Debian je vhodný tak na použitie v počítači, ako aj na modifikáciu. Server Distrowatch.com informuje o fakte, že najviac distribúcií pochádza práve z Debianu. Mali ste niekedy tiež chuť vytvoriť vlastnú Debian based distribúciu?

To je pravda, Debian je základem pro systémy nasazené téměř na polovině linuxových strojů. Hodně se na tom samozřejmě podílí Ubuntu. Vlastní distribuci jsem nikdy netvořil a vlastně jsem ani neměl proč. Taková činnosti vždy vychází z vlastní potřeby a autor pak obvykle svůj výtvor vydá veřejně, aby jej mohli užívat i jiní. Já jsem neměl nikdy potřebu vytvářet něco speciálního pro sebe. Debian je hodně univerzální a vyhovuje mi tak, jak je.

5) Distribúcií založených na Debiane je veľa, pričom niektoré z nich priniesli do sveta slobodného softvéru veľké zmeny. Knoppix bol prvý širokopoužiteľný systém fungujúci ako LiveCD, Ubuntu je dnes najrozšírenejšou distribúciou v domácnostiach, Linspire (predtým Lindows) bol prvý seriózny projekt spojenia svetom Windows a Linux. Dočkáme sa podľa Vás ďalších dobrých nápadov odvodených od Debianu?

U open-source je nabídka jen o jediné věci – poptávce. Pokud někdo bude potřebovat speciální distribuci třeba pro otce na mateřské dovolené, nic mu nebrání ji vytvořit a předvést ostatním. Je to tedy jen o tom, jestli budou lidé potřebovat něco nového. Obecně je ale spíš znát trend „shlukování“ běžných uživatelů okolo několika málo „elitních“ distribucí. Takto můžeme označit distribuce jako Ubuntu, Fedora, openSUSE či Mandriva. Zkušený uživatel, který potřebuje něco jinho, pak sáhne do jiné skupiny, kde kralují například Debian, Slackware, CentOS a Gentoo.

Myslím si, že tyto operační systémy vyhoví většině uživatelů. Samozřejmě jsou tu pak speciální skupiny, typicky postižených lidí, které vyžadují také specializovaný přístup. Pro ty je tu například BlindUbuntu, ale to je přesně ten případ, kdy vývoj vychází z poptávky – tedy konkrétních potřeb.

6) Posledná otázka ohľadom diania v Debiane je pohľad na jeho filozofiu. Ako slobodný systém sa dostal do konfliktu s Mozillou, pričom výsledkom sporov bol vznik programov Iceweasel a Icedove, ktoré priamo vychádzajú z Firefoxu a Thunderbirdu. Považujete tento krok za správny?

Podle mě to bylo jediné možné řešení. Jde o to, že Mozilla nechce přijít o své ochranné známky a tak je musí aktivně chránit. Proti tomu Debian má určitý vývojový model a do balíčků ve stabilní řadě přidává vlastní bezpečnostní záplaty, aby nemusel měnit jejich verze. Ani jeden nemůže ustoupit a tak je jedinou možností odstranit z Debianu veškeré zmínky o Firefoxu, protože to, co Debian používá, už technicky Firefox není, přestože ty balíčky z něj vycházejí. Podle mého názoru je to v rámci možností dobré řešení.

7) Linux je systém veľmi vhodný na sieťové nasadenie. Niekoľko málo knižných publikácií sa tejto téme venuje, no Vaše dielo je hodnotené viac ako kladne. Čo všetko sa dá vo Vašej knihe nájsť? A bolo ťažké ju napísať?

V knize se dá najít snad vše, co bude potřebovat začínající správce malé soukromé sítě. Příliš toho od čtenáře neočekává a snaží se většinu věcí postupně a nenásilně vysvětlit. Chtěl jsem vytvořit příručku, podle které postaví síť se základními službami téměř každý. A podle dosavadních ohlasů se mi to zřejmě podařilo.

Knihu je vždy obtížné napsat. Je to dílo, které vyžaduje řadu znalostí, ale také mravenčí práci při dohledávání informačních zdrojů, procházení dokumentace a podobně. Navíc jsem nabral poměrně slušné zpoždění, kvůli mým pracovním povinnostem. Jsem ale rád, že se vše podařilo zdárně dotáhnout do konce.

8) Na školách sa v súčasnosti veľmi málo používa open-source softvér. Iste, niekoľko výnimiek sa nájde, no operačný systém a kancelársky balík spoločnosti Microsoft je rozšírený oveľa viac. Je podľa Vás dobré, ak sa žiaci a študenti učia robiť len na softvérových produktoch jedinej firmy?

Pokud odhlédneme od Microsoftu, pak můžeme říct, že monopol je špatný v každém odvětví. Ať už bychom jedli jeden druh jogurtu, pili jednu minerálku nebo jezdili jedním typem automobilu. V tomhle případě je situace o to horší, že Microsoft způsobuje takzvaný „vendor lock-in“, což lze přeložit jako „přimknutí k dodavateli“. Pro uživatele pak není lehké změnit operační systém či další softwarové vybavení, protože Microsoft často používá uzavřené formáty a nutí uživatele i do budoucna využívat jeho produktů. Ti tyto formáty šíří dále a efekt se tak navíc zhoršuje o onu ohromnou provázanost.

Naštěstí je v posledních letech vidět příklon k otevřeným technologiím a světem hýbou pojmy jako interoperabilita či otevřenost. Do budoucna nás tedy snad čeká uvolnění situace tak, aby si uživatel mohl svobodně zvolit svůj oblíbený operační systém a jeho software, přičemž bude i nadále schopen komunikovat se svým okolím bez překážek. To je to, oč bychom se měli snažit.

9) Účastníte sa nejakých akcií organizovaných nadšencami slobodného softvéru? Kde by sme Vás mohli nájsť, a akú pripravovanú akciu by ste si nechceli nechať ujsť?

Snažím se účastnit zajímavých akcí, na některé jsem pravidelně zván. Bohužel se nemohu dostat na všechny. V nejbližší době se jako již tradičně zúčastním například konference a výstavy LinuxExpo, kde bude mít Root.cz opět svůj stánek se zbožím z butiku a já osobně budu mít přednášku o open-source jako komerčním modelu a také budu moderovat panelovou diskusi o výše zmíněných otevřených souborových formátech.

Pro mě jsou tyto akce především místem setkání s lidmi, které znáte třeba jen přes internet nebo je nevídáte příliš často. Určitě na LinuxExpo přijeďte a máte možnost se tam vidět se spoustou známých a zajímavých lidí.

10) O počítačoch sa dá hovoriť veľa, no poďme od nich na chvíľu preč. Aké sú vaše koníčky? Venujete sa nejakému športu, máte rodinu, aké zaujímavé plány máte do budúcnosti?

Díky, taky si od počítačů a techniky rád odpočinu. Hlavní koníčky mam tři: fotografii, knihy a práci s postiženými lidmi. Ze sportu je to snad jen plavání, kterému se věnuji jednak sám, ale také v rámci práce s postiženými – dvakrát týdně učíme plavat nejen vozíčkáře. To je aktivita, při které se dá zapomenout úplně na všechno a myslet jen na lidi. Z rodiny jsem si zatím stihl pořídit jen manželku, to ostatní nás zatím čeká.

11) Aká hudba je Vám blízka, a kedy a kde si na ňu najradšej nájdete čas?

Poslouchám především českou folkovou scénu, ale nevyhýbám se i jiným žánrům. Vlastně hudbu poslouchám skoro pořád, práci si už bez ní nedokážu vůbec představit. Takže nejčastěji poslouchám u počítače a kromě času na spánek mi pořád někde něco hraje.

12) Používate internet (pravdepodobne) aj mimo práce, na zábavu. Na aké stránky sa rád pozrie taký typický šéfredaktor serveru Root.cz? :)

Během pracovní doby vidím stovky různých, převážně zahraničních, serverů. Většina z nich je zaměřená na techniku, Linux, svobodný software a podobně. Takže když si chci odpočinout, obvykle navštívím nějaký web s vtipy nebo třeba komiksovými stripy. Moc rád mám třeba Wikipedii, po které se můžu „procházet“ celé hodiny a vždycky mě něčím novým překvapí.

Záver:

Vzdať sa na začiatku, to dokáže hocikto. Všetky veľké projekty začínali ako drobné pokusy, na ktorých niekto tvrdo pracoval. Zásluhou stránky Root.cz a mnohých ďalších existujú v rodnom jazyku informácie pre dlhodobých priaznivcov GNU/Linux, ako aj pre začiatočníkov, ktorí potrebujú podporu pri prvých krokoch. Aj vďaka Petrovi Krčmářovi je ľudí, ktorí majú prehľad v Linuxe, čoraz viac.