Manifest príčetného softwaru v0.8

06.10.2019 | 23:06 | xkucf03 | Zaujímavý projekt

Práve vyšlo Sane software manifesto verzia v0.8. Manifest sa zaoberá tým, ako písať príčetný software s ohľadom na práva užívateľov, ochranu súkromia, slobodu, bezpečnosť a dlhodobú udržateľnosť. Pred vydaním verzie v1.0 je ideálny čas ku zasielaniu komentárov a poznámok do e-mailovej konferencie.

    • RE: Manifest příčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 07:35
      Avatar Andrej Lacho Debian, CentOS ...  Administrátor

      Do buducna.

      Poprosim autorov aby posielali svoje spravicky aspon v jazyku slovenskom, ked uz to nebude aj s diakritikou.

      Dakujem

      • RE: Manifest příčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 08:27
        Avatar WlaSaTy   Návštevník

        Za diakritiku hlasujem aj ja. Ale nie som za striktné dodržiavanie jazyka slovenského v správičkách. Kľudne môže byť aj jazyk český alebo anglický. Ale miešať v jednej vete jazyk český a slovenský? To sa musel niekto strašne smiať ako schválením takéhoto niečoho prispeje ku skvalitneniu portálu. Aj s trollingom jak lógr.

        • RE: Manifest příčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 13:05
          Avatar debian+   Návštevník

          Admin mozno bol v euforii ze sa niekto nasiel, kto poslal spravu 6 dnoch, tak to prehladol. ;)

          Mozno ak to nie je v slovencine patrilo by sa ak stratko (EN, CS) uviest, ze je text v inom jazyku.

          • RE: Manifest příčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 13:41
            Avatar debian+   Návštevník

            o 6 dni

        • RE: Manifest příčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 13:45
          Avatar bedňa LegacyIce-antiX  Administrátor

          Ja som to nebol :)

          Táto správa neobsahuje vírus, pretože nepoužívam MS Windows. http://kernelultras.org
      • RE: Manifest příčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 13:44
        Avatar bedňa LegacyIce-antiX  Administrátor

        Nechápem prečo by to nemohlo byť v Češtine. Určite nie som za buzeráciu našich bratov.

        Táto správa neobsahuje vírus, pretože nepoužívam MS Windows. http://kernelultras.org
        • RE: Manifest příčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 14:15
          Avatar WlaSaTy   Návštevník

          Ono to bolo v čecholovenčine. Polka vety v jednom jazyku, polka v druhom. Ďalšia veta bola štylizovaná rovnako. Zvyšok som už nedokázal dočítať.

          • RE: Manifest příčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 14:26
            Avatar debian+   Návštevník

            Zakladna cestina ok, ale slovo príčetný som musel pozerat, co je zac. Sice sa tam dal doplnit preklad.

            • RE: Manifest příčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 21:07
              Avatar Samuel BWPOW Kupka Almalinux, OpenWRT  Používateľ

              Slovo pricetny je aj v beznej slovencine.

              Strach dát najevo své pocity a zjednat si u druhých respekt je jedním z problémů civilizovaného člověka, který se naučil zpochybňovat svou vlastní pravdu pro zdání objektivity
              • RE: Manifest příčetného softwaru v0.8 08.10.2019 | 03:12
                Avatar debian+   Návštevník

                Neviem, ale urcite v svojom jazyku slovo pricentny nahradzam synonimami. Zapor ale poznam. Co sa tyka pouzivanosti slov.

    • RE: Manifest príčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 14:03
      Avatar Andrej Lacho Debian, CentOS ...  Administrátor

      Schvaloval som to ja. Mne ide skor o to ze copy&paste z ineho portalu viem robit na dennej baze aj ja.

    • RE: Manifest príčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 16:05
      Avatar xkucf03   Používateľ

      Za tu češtinu se omlouvám, příště se budu snažit posílat zprávičky slovensky.

      Nicméně uvítal bych spíš věcnou diskusi. Četli jste ten manifest? Vidíte v něm něco, co by bylo nějak zásadně obtížné dodržet u vašeho projektu? Nebo vám tam naopak chybí něco z pohledu uživatele (což může být i programátor používající nějakou knihovnu) toho softwaru?

      • RE: Manifest príčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 16:59
        Avatar WlaSaTy   Návštevník

        Ono to bolo písané československy, nie česky. Z toho zblbne mladším ročníkom automatický prekladač a starším ustrelí dekel.

        Ohľadne manifestu, pripomína mi príkazy na radikálne dodržiavanie slobody. Keby to boli odporúčania, tak nič nepoviem. Ale mám taký dojem že príkaz sa vylučuje zo slobodou. Asi chce nahradiť Richarda Stallmana.

        • RE: Manifest príčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 17:07
          Avatar xkucf03   Používateľ

          Striktní požadavky jsou jen část z toho, zbytek jsou doporučení nebo informace. Dá se to obarvit přidáním CSS v prohlížeči:

          li.requirement    { color: red;   }
          li.recommendation { color: blue;  }
          li.information    { color: green; } 

          (časem tam dodělám nějaké tlačítko nebo tak něco)

          • RE: Manifest príčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 17:55
            Avatar WlaSaTy   Návštevník

            S tou prikázanou slobodou mi skôr išlo o to, či ten manifest nevylúči otvorené projekty pre napríklad GPU keďže som si nevšimol že by GCC vedelo kompilovať taký kód, a iné kompiléry nejaké obmedzenia. To mi už zaváňa slobodným extrémizmom.

            Ale ja som liberál a používanie uzavretého SW mi nevadí, ak sa ovšem dodržiava licencia pre ten SW. A ak by mi taká licencia nevyhovovala, tak: There is a plenty of fishes in the sea.

        • RE: Manifest príčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 20:13
          Avatar Andrej Lacho Debian, CentOS ...  Administrátor

          Nie. Týpek to napísal po česky korektne ale ja som to v rýchlosti prepísal do slovenčiny resp. Stala sa z toho cechoslovencina. Nevedel som že je Čech. Myslel som si že to je liny Slovak ktorý to okopírovať z CZ portálu.

          • RE: Manifest príčetného softwaru v0.8 08.10.2019 | 07:47
            Avatar WlaSaTy   Návštevník

            Škoda. Keby to ostalo po česky, tak sa nič nedeje. Ono, skús napríklad uhádnuť v akom jazyku sú napríklad vety:

            Pozor horké. To je vedro.

            • RE: Manifest príčetného softwaru v0.8 08.10.2019 | 12:51
              Avatar Samuel BWPOW Kupka Almalinux, OpenWRT  Používateľ

              Vety su v ceskoslovencine. Idealny jazyk pre nas, cechoslovakov :)

              Strach dát najevo své pocity a zjednat si u druhých respekt je jedním z problémů civilizovaného člověka, který se naučil zpochybňovat svou vlastní pravdu pro zdání objektivity
              • RE: Manifest príčetného softwaru v0.8 09.10.2019 | 09:26
                Avatar WlaSaTy   Návštevník

                A preto boli snahy dosadiť Gustáva Husáka na miesto popredného jazykovedca, a zvolit za presidenta Felixa Čechoslováčka.

                To bylo čiastočné, cez Bureša na Vyšegráde.

      • RE: Manifest príčetného softwaru v0.8 07.10.2019 | 17:26
        Avatar bedňa LegacyIce-antiX  Administrátor

        Kľudne píš Česky, to nerieš, skôr by som povedal nesnaž sa písať slovensky :-)

        Ten dokument je fajn, ja s takouto filozofiou súhlasím, aj keď niektoré body sú možno zbytočne tvrdé a môžu zneváhodniť slobodný softvér.

        Pridaj tam tlačítko FORK a nech ti tam ľudia posielajú patche.

        Táto správa neobsahuje vírus, pretože nepoužívam MS Windows. http://kernelultras.org
    • kritika 07.10.2019 | 21:13
      Avatar kritika   Návštevník

      K teme spravy

      Musi byt bezplatne. Nestaci zakladna verzia bezplatna? Podpora nemoze byt? Uvazoval si, ze niekto nebude realizovat nieco zadarmo, ak nesie pre nejake dovody pravnu zodpovednost?

      Semantic versioning and upgrades
      Ak definujes ako sa ma verziovat, naco riesis potom, kroky ku zmenam. Proste ak sa prve cislo zmeni, je to kriticka zmena a utor nech si urcite pozrie zmenu cisla.

      Pisal by som takto. Preskrtnutne je zbytocne naviac. Preskrtnute je podmnozinou co zostalo. Zaroven si to komplikujes, co ak chcem zlozitejsie (viac variacii).

      The user interface might be simplified or redesigned while preserving the features under the hood. #

      Otazka: Co je cielom manisfestu. Precitaj si (preklady) GPL ako je pisane, aky styl ony pouzivaju.

      Odsek Interfaces, formats and protocols je potrebny. Ak mam program, viem zistit protokol. Ak je zdokumentovana, tak kde je problem. Inac, podla definicie nie je nutne dodat tento format. Dalsie vec - co ak chcem pripojit, tj. si nainstalovat addon, z uzavretym sotverom, preto ze nemam na vyber.

      And they should be written in machine readable format (e.g. WSDL, WADL, ASN.1, XSD, Diameter dictionary, D-Bus) or at least formal language (Backus–Naur Form, EBNF etc.) #

      To ako ze XML, JSON, HTML, HTTP 1.0/1.1 mam na ne zabudnut v programe?

      Larger and multi-purpose software must be divided into smaller modules.

      Nepouzivaj slovo moduly. Program. jazyk C nema moduly, Java ich ma. Nechtiac mozes stritne vymedzovat, co ma pouzit. Pouzi slovo casti.

      Each external interface should contain procedure/function that does nothing important or heavy, is idempotent and returns simple response which proves that the interface (connection) is working (e.g. echo, print version, status or current time). If authentication and authorization mechanisms are present, there should be one procedure/function callable anonymously and one that requires authorization. #

      Je to nutne? Overit sa da chybnym stavom, ktore v praxi nikdy nenastane. Myslis, ze chces nieco ako ping-pong v IRC protokole, aby nezhodilo TCP socket.

      Fail fast Preco nutis vlastne urcity/-e vyvojove modely softveru?

      Sane dependencies - zmaz slovo peklo a pouzi slovo zavistlosti

      Code generators should be used (during the build process, not to generate code to be manually edited and versioned). #

      Zacni: Kde je to vhodne, pouzite…

      Or if you use Java as your main language, consider not using Python/Perl for scripting and use some JVM language for it. #

      Preco to musi byt?

      If possible, always depend on abstract interfaces, not on particular implementations.

      Objektova terminologia? ;)

      Refactoring/reformatting changesets should be separated from substantive changes.

      Co to je? Co to myslis? Pre mna nezname.

      If they are not reproducible, it should be documented, why and how build products might differ, and there should be plan/task to make builds reproducible. #

      Ak to nie je mozne (pre X a Y), preco to vlastne maju robit - tie plany?

      If HTTP is supported, HTTPS should also be – the attacker/eavesdropper should not even know what software/package/update is downloaded by the user. #

      Pisal inac - Preferovat HTTPS pred HTTP. Hm, nejak formulovat ze pouzivat sifrovanie pred nesifrovanie. Cize napriklad dbat na bezpecnost dat, s kt. pracujem. Ale to mozes sifrovat i v ram, konfiguraciu. Cize len citlive data. (rozmyslal, tak som teraz pisal).

      Releases should be downloadable also (or exclusively) over BitTorrent or other P2P network. #

      Preco? Chapem v nejakych pripadoch, ale nejak univerzalne nie.

      Source code repository must be accessible through a secure and encrypted connection. #

      Pozor! V niektorych krajinach je zakazane sifrovanie, takze automaticky zdiskreditujes tieto krajiny. Daj ako odporucanie.

      Pis tak (pridany odsek v citacii). Jeden odsek moze mat viac pododsekov.:

      Network connectivity must not be required during build – the build must be possible completely offline. All dependencies must be downloadable and documented including secure hashes or preferably cryptographic signatures. #
      If dependencies are optionally automatically downloaded during or before build, the packaging system must cryptographically verify that that they are undamaged. #

      Avoid unwanted network interactions during runtime. There must be no „call home“ or update-checks without user's explicit consent. #
      If any network connection is used, it must be by default cryptographically secured against MITM attacks. #

      Avoid unwanted network interactions during runtime. There must be no „call home“ or update-checks without user's explicit consent. #

      Moze automaticky atd. iba ak da uzivatel suhlas. Tj. nemoze program menit sam seba alebo svoju cast (nie data s ktorymi pracuje), ak to uzivatel jednoznacne nepovolil.

      If any network connection is used, it must be by default cryptographically secured against MITM attacks. #

      Neprikazuj, ze musi. Su situacie, ked to je skor neziaduce. Napr. webserver a databaza na rozdielnych serveroch, ktore su v mojej sprave prepojene tak, ze data po linke medzi nimi su len tejto mojej aplikacie alebo aplikacii, alebo len ine, ktore mam pod kontrolou. Bezne sa k tymto datam iny uzivatel nedostane.

      in general: everything that is expected to be machine-readable or machine-generated must be independent from the current locale #

      Toto popiera existenciu prekladacov - napr. rozdielne vygenerovany kod zo zdrojoveho kodu (napr. C, asamblery, kontretny procesor). Vydodit, resp. podumat, aby to bolo v nejakej zdravej miere zavisle a v nejakej uz nie.

      Following information should be provided in RSS/Atom or other machine readable format: announcements (security, new versions, infrastructure outage), blog posts, tutorials and AFK events (e.g. conferences, meetings or hackatons).

      Co ak sa zmeni doba a pridu ine programy, formaty?

      The website must be independent and must contain everything needed – any content (JavaScripts, CSS, fonts, images etc.) downloaded from other domains must not be required to browse/use the website. #

      Ak chcem raz vidiet, ako 100 krat pocut, tak nemozem dat video z Youtube. Myslienka - moze byt z 3-tych stran, ale uzivatel nesme byt znemozneme zobrazenie daneho obsahu (napr. pre geolokalizaciu).

      JavaScript or other code executed on client computers must be also free software with properly declared license.

      Radsej daj, ze nieco standardne, pripadne vseobecne akceptovane.

      The website should not require a modern complex browser for basic tasks like reading the documentation, downloading a release or submitting a bug report. Such tasks should be feasible even with simple text browsers (e.g. Lynx or Links2). #

      Ach. Niektory zrejme ani o takych, tych tebou menovanych prehladavacov, nepoculi.

      There must be a crpyptographically secured (GnuPG/OpenPGP or X.509) e-mail address or a secure web form for receiving security vulnerabilities reports.

      Radsej daj - lahko dostupne, bezpecne. A sposob nechaj na sucastnych bezpecnostych standartov. Ak chces, vytvorit napr. kazdy rok standart a technologie, kt. su ok.

      Source code repository (versioning system) must be public. Do not publish just source code snapshots of released versions. #

      Nemusi byt verejne, moze byt aj dostupne, resp. prechadzat nezavislim auditom.

      Good quality code contributions with appropriate copyright and patent licenses or assignments should be accepted from anyone.

      Hm, problem, co ak nedostanem licenciu, lebo nevydavaju? Napr. co som tusim cital, patent v USA moze dat hockto, ale vlastne jeho konecnu platnost urcuje sud (patentovat mozu v USA myslienku, hocikto), ked sa niekto z nejakej strany nan obrati.

      In order to contribute, it must not be required: #

      to have an account on any particular third party service like particular e-mail or hosting provider, #
      to sign a contract (which includes accepting „Terms and conditions“) with any particular third party (e.g. source code hosting provider), #
      to sign any political, religious or other proclamation or agree with it. #

      Pekne prava pre uzivatela, ale ochrana poskytovatela pred podvodnikmi a pravnickym kritom. Skor, ze nesmie nikoho k nicomu zavezovat a diskriminovat.

      to assign the copyright to the project and grant a free license for all patents relevant to the contribution.

      No a tu si narazil na lokalnu legislativu kazdeho statu. Vies aky je rozdiel medzi licenciou, copyright a patentmi? Rozdiel medzi patentmi v USA a v Europe? Poznas slovensku legislativu? Poznas autorsky zakon a klucove rozdiely v inych statoch?
      Pre ktory stat to pises?

      staci? ;)

      • kritika 07.10.2019 | 21:38
        Avatar kritika   Návštevník

        A ocisluj si alebo opismenkuj si kapitoly.

      • RE: kritika 17.10.2019 | 17:07
        Avatar xkucf03   Používateľ
        Musi byt bezplatne. Podpora nemoze byt?

        Poskytování placené podpory je samozřejmě v pořádku a manifest to nezakazuje.

        Nestaci zakladna verzia bezplatna?

        Když jsou dvě verze, tak to často směřuje k tomu, že ta bezplatná a svobodná je dost omezená a dodavatel se snaží zákazníky všemožně dotlačit k přechodu na placenou, která navíc bývá proprietární (takže jim v té základní třeba i nějak škodí). Tohle pak poškozuje svobodný software, protože ho to staví do role nějaké méněcenné omezené demoverze – a tak by to rozhodně nemělo být. Svobodný software je naopak to nejlepší, co ti může dodavatel dát, je to vlastně ta „nejvyšší edice“. Zatímco proprietární verze/programy jsou z principu omezené.

        Uvazoval si, ze niekto nebude realizovat nieco zadarmo, ak nesie pre nejake dovody pravnu zodpovednost?

        Svobodný software se dodává bez záruk – je to uvedeno v každé licenci. Pokud chce někdo záruky nebo podporu, tak je potřeba na to uzavřít samostatnou smlouvu (a tam už se platí). Mimochodem: proprietární software se taky zříká záruk, jen lidi žijí v bludu, že když za něco zaplatili, má druhá strana povinnost se o ně nějak postarat – což ale není pravda a většinou mají jen licenci užívat software tak jak je – a ne si nárokovat nějaké opravy nebo dokonce záruky (na to je potřeba opět uzavřít samostatnou smlouvu, stejně jako u toho svobodného softwaru).

        Co je cielom manisfestu. Precitaj si (preklady) GPL ako je pisane, aky styl ony pouzivaju.

        Manifest není licence, není to nějaký suchý právnický text. Je to soubor pravidel, doporučení a informací. Ta doporučení a informace nejsou závazná, klidně je můžeš porušovat a stále říkat, že děláš software podle toho manifestu. Nicméně nepředpokládá se, že by to někdo chtěl „obcházet“ – když se někomu ten manifest nelíbí, tak se k němu prostě nebude hlásit.

        Ak mam program, viem zistit protokol. Ak je zdokumentovana, tak kde je problem.

        Program se může měnit, včetně té dokumentace. Takže psát něco na základě reverzního inženýrství nebo studia zdrojáku případně i té dokumentace, je ošemetné, protože v příští verzi to musí být jinak. Interní API a formáty nejsou stavěné na to, aby je používal nebo implementoval někdo třetí. A tam, kde je veřejné stabilní API či formát, by ta specifikace měla existovat (nejen dokumentace k programu).

        Dalsie vec - co ak chcem pripojit, tj. si nainstalovat addon, z uzavretym sotverom, preto ze nemam na vyber.

        Ten program jako takový bude příčetný a bude definovat nějaké API, přes které se do něj ty addony připojují. Samotný addon (dodávaný třetí stranou) už příčetný být nemusí, to na program nemá žádný vliv.

        To ako ze XML, JSON, HTML, HTTP 1.0/1.1 mam na ne zabudnut v programe?

        Jsou to jen příklady, ne kompletní výčet. A XSD = XML Schema, takže zrovna XML tam uvedeno je.

        Nepouzivaj slovo moduly. Program. jazyk C nema moduly, Java ich ma. Nechtiac mozes stritne vymedzovat, co ma pouzit. Pouzi slovo casti.

        Slovo modul tady není použito ve smyslu nějakého konkrétního programovacího jazyka. Je to obecné slovo označující nějakou jednotku/komponentu, která se zapojí do nějakého většího systému. Podobně jako addon, plug-in atd.

        Je to nutne? Overit sa da chybnym stavom, ktore v praxi nikdy nenastane. Myslis, ze chces nieco ako ping-pong v IRC protokole, aby nezhodilo TCP socket.

        V praxi tohle řeším pořád dokola – někdo v ostrém provozu hlásí chyby softwaru a nakonec se ukáže, že se spolu nějaké dvě komponenty ani nespojili, protože je třeba špatně nastavený firewall, nebo se to snaží připojit někam, kde nikdo nenaslouchá. Proto mi přijde užitečné mít možnost snadno rozlišit stavy:

        • nejde se ani připojit
        • nejde se přihlásit
        • jde se přihlásit, ale software funguje chybně
        • funguje to
        Fail fast Preco nutis vlastne urcity/-e vyvojove modely softveru?

        Čím dřív se chyba odhalí, tím lépe a tím méně nás její oprava stojí. Na chybu se může přijít v analýze (tzn. měla by se dělat revize/oponentura analýzy), při kompilaci, při testech, při instalaci, při prvním spuštění… a nebo až během provozu. Čím dřív, tím líp.

        Kde je to vhodne, pouzite…

        Je to doporučení – takže je nemusíš používat třeba vůbec, když ti to nepřijde vhodné. Neočekávám, že by to někdo chtěl bezhlavě dodržovat včetně všech doporučení.

        Preco to musi byt?

        Je to příklad, nemusí to být tyhle konkrétní jazyky. Cílem je snižovat komplexitu a počet závislostí. Souvisí to mj. s tímhle: Bootstrappable builds – je dobré se nad tím zamyslet, jako kdybys ten systém stavěl na zelené louce, stylem: mám HW a prázdné disky, co teď? Tzn. představit si celý ten řetězec, co všechno tam vstupuje do hry – od kompilátoru assembleru, ručně psaného zavaděče, kompilátoru céčka, jádra operačního systému, standardních knihoven, přes kompilátory vyšších jazyků a různé knihovny až k aplikacím.

        Objektova terminologia? ;)

        Stejný případ jako u těch modulů. Není to použito ve významu určitého jazyky (jako např. interface v Javě). Je to obecný koncept - rozhraní může být třeba hlavičkový soubor C, nějaký síťový protokol nebo třeba souborový formát.

        Co to je? Co to myslis? Pre mna nezname.

        Pokud např. přejmenuješ metodu, třídu nebo funkci, tak to vyvolá spoustu změn na mnoha místech. Přitom se ale nic podstatného nezměnilo. Stejně jako když změníš odsazení nebo kódování. Naopak ta podstatná změna může být třeba jen pár řádků – a proto je dobré ji udělat jako samostatný commit, aby bylo na první pohled vidět, co se změnilo. Hodí se to i v případě, kdy chce někdo tuto změnu ručně aplikovat jinde, třeba ve starší verzi. Pak může udělat cherry-pick nebo to přenést ručně. Ale kdyby to bylo zamíchané mezi hromadu nepodstatných změn, formátování a refaktoring, tak by se v tom těžko hledala ta jedna podstatná změna.

        Ak to nie je mozne (pre X a Y), preco to vlastne maju robit - tie plany?

        Mělo by to být možné vždy. Pokud spustíš kompilaci v přesně definovaném prostředí, tak by z toho měl vypadnout vždy přesně stejný výsledek. Když si pak jako uživatel stahuješ binární balíčky, tak máš jistotu, že pocházejí z těch zdrojáků, které máš k dispozici, a že tam nevstupuje nic dalšího – tzn. že jsi schopný si naprosto totéž zkompilovat sám.

        Pisal inac - Preferovat HTTPS pred HTTP. Hm, nejak formulovat ze pouzivat sifrovanie pred nesifrovanie.

        Cílem je, aby uživatel mohl získat software bezpečnou cestou. HTTP a HTTPS jsou nejrozšířenější, proto jsou tam jako příklad. Bohužel dodnes existují programy, které nejsou podepsané (GPG nebo jinak) a které nemají ani uvedené hashe a stahují se přes nešifrované HTTP.

        Preco? Chapem v nejakych pripadoch, ale nejak univerzalne nie.

        Je to jen doporučení. Výhoda je jednak v tom, že můžeš stahovat z nejbližších míst tzn. rychleji a méně to zatěžuje síť, a taky není jedno centrální místo, na které by se dalo útočit.

        Pozor! V niektorych krajinach je zakazane sifrovanie, takze automaticky zdiskreditujes tieto krajiny. Daj ako odporucanie.

        To je chyba těch zemí, ne moje. Kvůli tomu, že mají někde špatné zákony, se nebude snižovat bezpečnost všech ostatních.

        Neprikazuj, ze musi. Su situacie, ked to je skor neziaduce. Napr. webserver a databaza na rozdielnych serveroch, ktore su v mojej sprave prepojene tak, ze data po linke medzi nimi su len tejto mojej aplikacie alebo aplikacii, alebo len ine, ktore mam pod kontrolou.

        Je tam „by default“, což znamená ve výchozím stavu – tzn. na důvěryhodné síti si to šifrování můžeš vypnout. Jsou tam i poznámky (do XHTML se v současnosti nepropisují):

        In special cases (like small microcontrollers without cryptographic capability connected to a trusted private network), it is possible to have no encryption at all, but the user must be properly informed about this issue and potential risks.

        viz zdroják.

        Toto popiera existenciu prekladacov - napr. rozdielne vygenerovany kod zo zdrojoveho kodu (napr. C, asamblery, kontretny procesor). Vydodit, resp. podumat, aby to bolo v nejakej zdravej miere zavisle a v nejakej uz nie.

        Strojově čitelný výstup by stále měl být nezávislý na lokalizaci. Ta se načte až při spuštění.

        Tohle pravidlo se týká hlavně formátů a protokolů, kde se třeba vypisují čísla – tak aby tam nebylo třeba 1 000,20 nebo 1'000.20, ale aby tam bylo jazykově neutrální 1000.20.

        Co ak sa zmeni doba a pridu ine programy, formaty?

        Proto je tam napsáno: „or other machine readable format“. Nicméně ten manifest se v průběhu času může měnit – za deset let v něm můžou být jako příklad uvedené jiné technologie (ale smysl bude stejný).

        Ak chcem raz vidiet, ako 100 krat pocut, tak nemozem dat video z Youtube. Myslienka - moze byt z 3-tych stran, ale uzivatel nesme byt znemozneme zobrazenie daneho obsahu (napr. pre geolokalizaciu).

        Pokud je to jen nějaké volitelné ilustrační video, tak to tam být může (viz „required to browse/use the website“), ale pokud to nese nějakou podstatnou informaci a je to třeba součást dokumentace, tak by to mělo být součást té stránky.

        Mimochodem, podívej se třeba na článek The LPT DAC a poznámku: „but we’re not thinking that link will last long. If anyone has a better link, leave a note in the comments and we’ll update this post.“ a tento komentář :-) To video, které někdo nahrál na YouTube už dávno nefunguje… Píše to „null Pokud vám vlastník k videu udělil přístup, přihlaste se prosím.“ – takže je buď smazané nebo není veřejně přístupné. Buď ho smazal YouTube nebo ten uživatel nebo jim tam něco shnilo, to je jedno, prostě už se na to nepodíváš. Zatímco na mém blogu je to video pořád – i po pěti letech.

        Radsej daj, ze nieco standardne, pripadne vseobecne akceptovane.

        Viz LibreJS.

        Ach. Niektory zrejme ani o takych, tych tebou menovanych prehladavacov, nepoculi.

        Tak to je nejvyšší čas se na ně podívat a vyzkoušet je :-) Současný web je neskutečně komplexní a na tom není dobré záviset. Viz třeba tahle diskuse. Dokud nebudeme mít lepší standard, tak je rozumné řešení se omezit alespoň na takovou podmnožinu webových technologií, kterou lze používat v těch jednodušších prohlížečích.

        Radsej daj - lahko dostupne, bezpecne. A sposob nechaj na sucastnych bezpecnostych standartov. Ak chces, vytvorit napr. kazdy rok standart a technologie, kt. su ok.

        Jak X.509, tak OpenPGP jsou tu už hodně dlouho. A kdyby se něco změnilo, tak lze změnit i příklady uvedené v manifestu.

        Nemusi byt verejne, moze byt aj dostupne, resp. prechadzat nezavislim auditom.

        Ten manifest cílí primárně na veřejně dostupný software – ne na software vyvíjený na zakázku pro jednoho zákazníka (i když tam bys mohl uvažovat: veřejnost = příslušné osoby u toho zákazníka).

        Nicméně pointa tohoto požadavku je v tom, aby uživatel/zákazník viděl celou historii, jak se ten software průběžně měnil, kdo a proč tam ty změny dával – což ze snapshotů, mezi kterými jsou delší rozestupy, vidět není. Případně je tam i poznámka.

        Hm, problem, co ak nedostanem licenciu, lebo nevydavaju? Napr. co som tusim cital, patent v USA moze dat hockto, ale vlastne jeho konecnu platnost urcuje sud (patentovat mozu v USA myslienku, hocikto), ked sa niekto z nejakej strany nan obrati.

        Tenhle bod definuje, co může projekt po přispěvateli chtít – tzn. může chtít autorská práva + případné patentové licence. To se běžně dělá a jde o to, aby přispěvatel nemohl chtít po projektu zpětně třeba peníze za užití autorského díla nebo patentů. Tzn. chtít takovou licenci nebo převod práv se považuje za příčetné. Zatímco chtít podepsat nějaké politické či náboženské prohlášení nebo podepisovat smlouvu s nějakou třetí stranou se za příčetné nepovažuje.

        Pekne prava pre uzivatela, ale ochrana poskytovatela pred podvodnikmi a pravnickym kritom. Skor, ze nesmie nikoho k nicomu zavezovat a diskriminovat.

        K tomu, abys do projektu přijal cizí kód, nic jiného než autorská práva a případné patenty nepotřebuješ.

        A ocisluj si alebo opismenkuj si kapitoly.

        Proto jsou u každé kapitoly i bodu #, na které se dá kliknout – je to odkaz na stabilní ID (UUID, které se nebude měnit). Zatímco čísla kapitol nebo bodů by se měnit mohla – když přibude nebo ubyde kapitola či bod uprostřed. A pak kdyby někde bylo napsáno „viz pátá kapitola, třetí bod“, tak by to nebylo jednoznačné a v čese by se ten význam měnil. Kdežto ty současné odkazy na UUID by měly být stabilní.

        • RE: kritika 20.10.2019 | 12:34
          Avatar debian+   Návštevník

          Ok. Rozumiem.

          Ludi maju radi radsej nejaky ciselny paragraf ako dlhe ID.

          Co ak uzivatel patent volne k dostupnosti. Sam sa zaviazal, ze nebude vymahat pouzitie. A tym padom nebude ani davat licenciu - ako by, ked vsetci mozu vsetko.

          Pekna je idea upravovat, ale ludi maju radsej 3 verzie ako 50. Vid GPL (3) vs CC (dost variacii). Ktore je bezne viac znama? ;)

          Ty citas, to co myslis, ze si tak napisal ako si napisal, ale 3. strana, tj. aj ja, citam co je tam len napisane. Nepoznam kontext. A dava sancu na spekulacie.

          Mam sa trapit co robis? Bud to bude uzitocne alebo to bude zabudnute v dejinach. Ak neurobis nieco zasadovejsie - neziskovku, firmu alebo najdes silny program/projekt, ktory to bude raznejsie presadi do povedomia, tak zapadne to. Mame certifikacie kadejake, ktore su tak ozaj zname?

          Mimochodem, podívej se třeba na článek The LPT DAC a poznámku: „but we’re not thinking that link will last long. If anyone has a better link, leave a note in the comments and we’ll update this post.“ a tento komentář :-) To video, které někdo nahrál na YouTube už dávno nefunguje… Píše to „null Pokud vám vlastník k videu udělil přístup, přihlaste se prosím.“ – takže je buď smazané nebo není veřejně přístupné. Buď ho smazal YouTube nebo ten uživatel nebo jim tam něco shnilo, to je jedno, prostě už se na to nepodíváš. Zatímco na mém blogu je to video pořád – i po pěti letech.

          Daj linky na koment s video a link na YT video.

          Daj XML, nie XSD. Nakolko som v praxi nevydel XSD, ale iba XML. A ked staci, lebo je dost vystizne pri pouzivani, tak XSD len to viac rozpytvava pedantnejsie.

          Asi si sa nestretol v praxi pod platenymi GPL.